S P E C I F I C – festival scénických čtení – FINSKO

 

Finský Specific

V pořadí již šestý ročník festivalu SPECIFIC, který formou scénických čtení představuje v ČR dosud neznámé divadelní texty, pokračuje v objevování severské dramatiky. Po loňském festivalu s norskou dramatikou navazujeme festivalem finským.

Jako režiséři jednotlivých čtení se představí známí čeští profesionální divadelní režiséři (Lucie Orbók, Filip Nuckolls, Gabriela Krečmerová, Jiří Honzírek) a studenti Divadelní fakulty JAMU (Barbora Chovancová, Vítězslav Dvořák). Stejně tak se herci rekrutují jak z profesionálů, tak ze studentů JAMU. Tím festival vytváří příležitosti k propojování studentů s profesionály ještě za doby jejich studií.

Dosud byl festival věnován následujícím zemím a jazykovým skupinám: Jugoslávie (2011), Bělorusko (2012), frankofonní Afrika (2013), Ukrajina (2014) a Norsko (2015). Vybrané texty jsou na festivalu pokaždé uváděny v české premiéře a jsou vždy přeloženy speciálně pro festival. Festival v minulosti probíhal pod záštitou osobností jako tehdejší ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, bývalá předsedkyně Českého helsinského výboru Anna Šabatová, bývalý senátor Jaromír Štětina, dramatik Tom Stoppard nebo norská velvyslankyně Siri Ellen Sletner.

Festival spojuje umění, kulturu cizích zemí a veřejný prostor. Jednotlivá čtení probíhají ve výjimečných nedivadelních prostorech napříč Brnem, na jejichž potenciál či nevyužitost tímto také upozorňuje. V těchto prostorech probíhá také bohatý off-program, který zahrnuje projekce, koncerty či veřejné debaty. Ty jsou důležitou součástí festivalu. Jejich obsahem bývají kromě témat uvedených textů také kulturní, sociální a politické problémy dané země. Zúčastňují se jich kromě autorů textů také odborníci na problematiku té které země (např. v době ukrajinské krize v roce 2014 byli na debatě kromě dramatika Pavla Arieho přítomni také ukrajinský konzul v ČR Volodymyr Horbarenko, ukrajinista Petr Kalina a aktivistka Marija Nobilisová). Debaty dávají publiku možnost přiblížit se kultuře dané země a hlouběji se ponořit do témat uvedených her.

SPECIFIC 2016 – Finsko

Finská dramatika je u nás neznámým jevem. I když se na českých jevištích objevuje již od konce třicátých let minulého století, programově se jejímu překladu věnovala pouze hrstka překladatelů. Přeložili celkem třicet sedm divadelních her, na jejichž základě u nás vzniklo třicet sedm inscenací. Před rokem 1989 byla nejvíce uváděna v 70. a 80. letech. V porevolučním období četnost jejího uvádění poklesla, aby se kolem roku 2000 dostala na úroveň, kdy lze některou novou inscenaci finského textu zaregistrovat alespoň jednou ročně.

Úskalím uvádění finské dramatiky je určitý nedostatek odvahy českého překladu. Faktem zůstává, že velká část finských divadelních her přeložených do češtiny je po formální i tematické stránce velmi konzervativní. Experimentálnější texty se k nám začínají dostávat až kolem roku 2005. Přestože nabízejí inovativně zpracovaná naléhavá témata, většího zájmu českých divadel se netěší.

Kvůli tomu představuje SPECIFIC 2016 současnou finskou dramatiku jako celek a dramaturgickým výběrem i konkrétním inscenačním zpracováním se pokusí vyjevit její potenciál. Je zachována stávající forma festivalu s šesti nově přeloženými hrami, kdy každá z nich pochází od jiného autora. Výběr textů je průřezem současné finské dramatiky od počátku dvacátého prvního století po nejčerstvější texty. Autoři vybraných textů jsou finskými divadelními a akademickými kruhy uznávaní jako kvalitní a progresivní dramatici. Význačné postavení má mezi nimi již zesnulý Reko Lundán: jeho mistrná práce s realistickými situacemi propojuje experimentálnější současné finské drama s dramatem klasičtějším. Kritériem výběru jsou kromě kvality textů i následující dramaturgické linie:

1) Linie tragédie současnosti

Reko Lundán – Zbyteční lidé (Tarpeettomia ihmisiä; 2003)

Jussi Moila – Nože krájí vzduch (Veitset leikkaa ilman, 2006)

V současné západní společnosti je tragika všední, všudypřítomná,  tedy si jí méně všímáme. Už nevyžaduje velký osud nebo přítomnost hrdiny. Neokrade člověka o jeho smysl života nebo milovanou osobu rychle, krev již není nutností. Je existenciálního rázu a vplíží se do lidského života pomalu prostřednictvím každodennosti, sociálních problémů a práce. Může nabývat různých podob: ve Zbytečných lidech Reko Lundána je ztělesněna v prekarizovaném muži, kterého systém připraví o pozici živitele rodiny. Následná frustrace a hádky s manželkou vykulminují v tzv. rozšířenou sebevraždu. V textu Jussiho Moily Nože krájí vzduch jde o bolestné vnitřní dialogy anonymních postav s někým, možná svědomím, možná Bohem, možná antickým chórem o neschopnosti žít podle svých představ. Nejvíce však trpí žena, která od nepaměti všechny lidské osudy propojuje skrz nový život.

2) Linie solidarity

Maria Kilpi – To je ale mrzuté (Harmin paikka, 2005)

Okko Leo – Full Cotton Jacket (Täyspuuvillakuosi, 2009)

Tragický lidský osud potřebuje porozumění a solidaritu, aby zvládl unést svoje břímě. V textu Marie Kilpi To je ale nemilé jde právě o mezilidské pochopení a o jeho obtížnost. Mladá dívka tráví vánoční svátky u své babičky, ale více než společně trávený čas ji kvůli školnímu projektu zajímá babiččino mládí, čímž babička trpí. Symbolem nemožnosti dosáhnout úplného pochopení je babiččin bývalý dům, který po druhé světové válce zůstal na Ruské straně hranice. Text Okka Lea Full Cotton Jacket se druhé světové války týká mnohem více: vypráví příběh mladých členek finské polovojenské dobrovolnické organizace Lotta Svärd, která za války pomáhala v týlu i na frontě. Každá z dívek musí vyřešit morální dilema, zda pomoci trpícím vojákům opravdovou láskou a útěchou, nebo zůstat v každé situaci chladnou a neosobní, jak to nařizují pravidla.

3) Shakespearovská linie

Tuomas Timonen – Hamlet-dítě (Lasten Hamlet, 2013)

Emilia Pöyhönen – Princezna Hamlet (Prinsessa Hamlet, 2014)

V roce 2016 uplyne 400 let od smrti Williama Shakespeara. Je zajímavé sledovat, jak v průběhu staletí jiní dramatici varírovali a interpretovali motivy a postavy jeho her a nalézali v nich nová, aktuální témata. Tato linie ukazuje shakespearovské ohlasy v současné finské dramatice – konkrétně ohlasy Hamleta. Text Dětský Hamlet Tuomase Timonena nechává malého chlapce zažívat z dětského pohledu podobné situace, jaké prožíval Shakespearův Hamlet – ale v kontextu současného rodinného života. Odhaluje naše vnitřní dítě, které nechce dospět a převzít odpovědnost za vlastní život. Princezna Hamlet Emilie Pöyhönen zkoumá hamletovskou tematiku skrz gender a kritiku mediální kultury. Veřejnost miluje pouhý statut Princezny Hamlet: je jim jedno, kdo jí je – jde jim pouze o to, aby měli koho obdivovat. V Shakespearových dramatech silně rezonují dva kontrastní póly – na jedné straně obrovská tragika, na straně druhé solidarita a sounáležitost jeho postav se svými bližními, za které jsou často ochotné položit i život. Tímto se tematicky propojují obě předchozí linie festivalu. Jejich spojením se dramaturgie festivalu harmonicky uzavírá, protože tragika bez silných spojení lidských osudů nemůže existovat ani v současnosti.

Záštita a účast autora

Záštitu nad SPECIFICEM 2016 má finská velvyslankyně v ČR Helena Tuuri, která se osobně či v zastoupení zúčastní oficiálního zahájení festivalu 2. 5. Podařilo se nám také navázat spolupráci s pražským festivalem Svět knihy, jehož čestným hostem jsou letos severské země. První dvě čtení SPECIFICU 2016 – Hamlet-dítě 2. 5. a Princezna Hamlet 9. 5. – budou uvedeny právě jako součást festivalu Svět knihy (diváci obdrží poukaz na 50% slevu na vstupné Světa knihy, který probíhá 12. – 15. 5. 2016).

Letošní SPECIFIC poctí svojí návštěvou dramatička Emilia Pöyhönen, autorka textu druhého festivalového čtení – Princezny Hamlet. Autorka bude na čtení přítomna a po jeho skončení proběhne moderovaná debata mezi ní a publikem. Diváci budou moci prostřednictvím tlumočníka klást autorce dotazy a dozvědět se tak například, jaké postavení má ve Finsku povolání dramatika, zda-li se zde autor uživí pouze psaním, či jak se Finové staví k radikalizaci krajní pravice kvůli imigrantské krizi.

Festival proběhne za finanční podpory Statutárního města Brna, Ministerstva kultury ČR. Partnerem Festivalu SPECIFIC je Svět knihy.

Program: