V České republice se v posledních letech konečně začíná diskutovat o obrovské moci několika málo jedinců : oligarchů. Nejčastěji se tato veřejná debata točí kolem šéfa Agrofertu, který si založil politickou divizi svého koncernu, vstoupil s ní do parlamentu a dnes je dokonce premiérem České republiky, z jejíhož rozpočtu a z dotací Evropské unie za podezřelých okolností čerpá dotace pro svůj mamutí koncern.

Svého času se hodně hovořilo o Viktoru Koženém, zakladateli Harvardských privatizačních fondů, které s harvardskou univerzitou neměly samozřejmě nic společného a Kožený na ní ani nikdy nestudoval. Legendární je výrok tehdejšího premiéra Václava Klause: „Jen více takových Kožených.“ Koženého reputace byla záhy notně pošramocena, když se ukázalo, že vyvedl většinu kapitálu z fondů na Kypr a přivlastnil si je.

Václav Klaus měl, jako vždy, ovšem samozřejmě pravdu. Takových Kožených bylo v České republice mnohem víc. Většina z nich záhy majetek, který v České republice nahromadila, vyvedla do zahraničí, nejlépe do nějakého daňového ráje, aby z něj v České republice, tedy v zemi původu jejich bohatství, nemuseli platit žádné daně, a tedy vrátit své rodné zemi pokud možno co nejméně.

Jedním z takových dalších „Kožených“ je samozřejmě Petr Kellner, majitel PPF Group, tedy někdejšího Prvního privatizačního fondu. Bezkonkurečně nejbohatší Čech, jehož impérium působí na třech světadílech a jehož firma samozřejmě sídlí v daňovém ráji v Amsterdamu.

Sám Kellner se vyhýbá médiím. Jeho fotografie jsou téměř nedostupné a na veřejnosti se vyskytuje zřídka. Informace, které se o něm dají dohledat jsou jen ty oficiálně povolené, anebo jde o nekonečnou řadu spekulací a teorií spiknutí, které pravý obraz Kellnerových podnikatelských aktivit nakonec pomáhají zamlžovat.

Hrají Ondřej Novák, Vanda Klestilová
Režie, výprava Jiří Honzírek
Hudba Mario Buzzi
Technika Tereza Borůvková, Judita Mejstříková
Produkce Kristýna Břečková, Veronika Starova