Johannes Hoffmann: HALS ZU KURZ
// Text auf deutsch ist üben //
/ německo-české vzpomínání v německo-českém jazyce /

Hrají Kristina Günther, Lucie Ingrová
režie Jiří Honzírek
hudba Matěj Kotouček
produkce Kristýna Břečková

OBSAH
Stará žena, vypráví na samém konci svého života, jaký její život byl, jak ho prožila. Prožila ho ve velmi bezprostřední blízkosti milníků českých, německých a evropských dějin. Uvnitř její hlavy se ale objevují hlasy, které se hádají, navzájem si odporují, spojují se a zase se rozcházejí.

Kdo tu vlastně mluví? Je to ještě ONA, ta stará žena, nebo už za ni mluví hlasy jiných – názory a strachy, mediální ale i soukromé?

Hals zu kurz je hra o přizpůsobivosti lidí, hledání sebe sama a osobní přináležitosti k určitému společenství. Konfrontace individuálního osudu se společností a regionem, který jednou patřil k východní Evropě, i když leží v Evropě střední. Protagonistka, která se připravuje na svůj vlastní konec, která se ptá, kým vlastně byla, kým je a co po sobě zanechala, slouží jako projekční plocha pro tázání po smyslu státu a národa, po podstatě evropských vztahů, zejména těch mezi Východem a Západem.

///////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////

Johannes Hoffmann: Hals zu kurz

/ ein deutsch-tschechisches Erinnern in deutsch-tschechischer Sprache /

mit Kristina Günther, Lucie Ingrová
regie Jiří Honzírek
musik Matěj Kotouček
produktion Kristýna Břečková

INHALT
Eine alte Frau, eine Überlebende am Ende ihres Lebens erzählt von und aus ihrem Leben. Sie hat die Wegmarken der tschechischen, deutschen, europäischen Geschichte aus nächster Nähe erlebt. Sie streitet, sie ringt bis ihr die Sprache zu entgleiten droht. Ein Monolog, der sich finden will, aber immer wieder in Mehrstimmigkeit, in mehrere Ichs zerfasert. Stimmen einer Frau, die sich selbst befragen, streiten, widersprechen, sich einig und uneinig sind. Wer spricht hier eigentlich noch? Ist es noch die alte Frau oder sind es schon längst Stimmen anderer – Meinungen, Ängste, mediale und private. Ein „europäischer“ Sprachstrom, der sich verselbstständigt hat?

Hals zu kurz ist ein Stück über die Anpassungsfähigkeit des Menschen und die Suche nach sich selbst und seiner Zugehörigkeit. Eine Gegenüberstellung eines individuellen Schicksals mit dem einer Gesellschaft und einer Region, die einst Osteuropa zugehörig war und doch in der Mitte Europas liegt. Die Protagonistin, die sich auf ihre eigenes Ende vorbereitet, die sich fragt, wer sie eigentlich war und ist und was sie hinterlassen wird, dient als Folie um Fragen zu stellen nach Staat und Nation, nach europäischen Verhältnissen, insbesondere zwischen Ost und West.

Petr Pithart
Pýcha osamělosti
/V této konkrétní zkoušce jsme v roce 1968 neobstáli./

Inscenace zpracovává známou knihu Petra Pitharta Osmašedesátý, která staví zcela výjimečně pohled na domácí události roku 1968 kriticky. A to zejména vůči okupovaným. Inscenace adaptuje druhou kapitolu knihy, jež je věnována českému nacionalismu, závažným problémům v česko-slovenských vztazích a odsud ústícímu konci Pražského jara.

Citace:
„Dokáží Češi alespoň částečně přispět ke kompenzování ztrát, spojených s rozpadem společenství, založených na jiných, obecnějších organizujících principech, než jakým je národní partikularismus?“

Hrají:
Lucie Ingrová, Veronika Soumarová, Karel Vondrášek, Wesam Fakher
Režie: Jiří Honzírek

Johannes Hoffmann: HALS ZU KURZ
// Text auf deutsch ist üben //
/ německo-české vzpomínání v německo-českém jazyce /

hrají Kristina Günther, Lucie Ingrová
režie Jiří Honzírek
hudba Matěj Kotouček
technika Jan Neugebauer
produkce, kostýmy, titulky Kristýna Břečková

Stará žena, vypráví na samém konci svého života, jaký její život byl, jak ho prožila. Prožila ho ve velmi bezprostřední blízkosti milníků českých, německých a evropských dějin. Uvnitř její hlavy se ale objevují hlasy, které se hádají, navzájem si odporují, spojují se a zase se rozcházejí.

Kdo tu vlastně mluví? Je to ještě ONA, ta stará žena, nebo už za ni mluví hlasy jiných – názory a strachy, mediální ale i soukromé?

Hals zu kurz je hra o přizpůsobivosti lidí, hledání sebe sama a osobnímu vztahu k určitému společenství. Konfrontace individuálního osudu se společností, regionem, který patřil k východní Evropě, i když reálně leží v Evropě střední. Protagonistka, která se připravuje na svůj vlastní konec, která se ptá, kým vlastně byla, kým je a co po sobě zanechala, slouží jako projekční plocha pro tázání po smyslu státu a národa, po podstatě evropských vztahů, zejména těch mezi Východem a Západem.

///////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////

Johannes Hoffmann: Hals zu kurz

/ ein deutsch-tschechisches Erinnern in deutsch-tschechischer Sprache /

mit Kristina Günther, Lucie Ingrová
regie Jiří Honzírek
musik Matěj Kotouček
technik Jan Neugebauer
produktion Kristýna Břečková

INHALT
Eine alte Frau, eine Überlebende am Ende ihres Lebens erzählt von und aus ihrem Leben. Sie hat die Wegmarken der tschechischen, deutschen, europäischen Geschichte aus nächster Nähe erlebt. Sie streitet, sie ringt bis ihr die Sprache zu entgleiten droht. Ein Monolog, der sich finden will, aber immer wieder in Mehrstimmigkeit, in mehrere Ichs zerfasert. Stimmen einer Frau, die sich selbst befragen, streiten, widersprechen, sich einig und uneinig sind. Wer spricht hier eigentlich noch? Ist es noch die alte Frau oder sind es schon längst Stimmen anderer – Meinungen, Ängste, mediale und private. Ein „europäischer“ Sprachstrom, der sich verselbstständigt hat?

Hals zu kurz ist ein Stück über die Anpassungsfähigkeit des Menschen und die Suche nach sich selbst und seiner Zugehörigkeit. Eine Gegenüberstellung eines individuellen Schicksals mit dem einer Gesellschaft und einer Region, die einst Osteuropa zugehörig war und doch in der Mitte Europas liegt. Die Protagonistin, die sich auf ihre eigenes Ende vorbereitet, die sich fragt, wer sie eigentlich war und ist und was sie hinterlassen wird, dient als Folie um Fragen zu stellen nach Staat und Nation, nach europäischen Verhältnissen, insbesondere zwischen Ost und West.

Johannes Hoffmann: HALS ZU KURZ
// Text auf deutsch ist üben //
/ německo-české vzpomínání v německo-českém jazyce /

hrají Kristina Günther, Lucie Ingrová
režie Jiří Honzírek
hudba Matěj Kotouček
technika Jan Neugebauer
produkce, kostýmy, titulky Kristýna Břečková

Stará žena, vypráví na samém konci svého života, jaký její život byl, jak ho prožila. Prožila ho ve velmi bezprostřední blízkosti milníků českých, německých a evropských dějin. Uvnitř její hlavy se ale objevují hlasy, které se hádají, navzájem si odporují, spojují se a zase se rozcházejí.

Kdo tu vlastně mluví? Je to ještě ONA, ta stará žena, nebo už za ni mluví hlasy jiných – názory a strachy, mediální ale i soukromé?

Hals zu kurz je hra o přizpůsobivosti lidí, hledání sebe sama a osobnímu vztahu k určitému společenství. Konfrontace individuálního osudu se společností, regionem, který patřil k východní Evropě, i když reálně leží v Evropě střední. Protagonistka, která se připravuje na svůj vlastní konec, která se ptá, kým vlastně byla, kým je a co po sobě zanechala, slouží jako projekční plocha pro tázání po smyslu státu a národa, po podstatě evropských vztahů, zejména těch mezi Východem a Západem.

///////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////

Johannes Hoffmann: Hals zu kurz

/ ein deutsch-tschechisches Erinnern in deutsch-tschechischer Sprache /

mit Kristina Günther, Lucie Ingrová
regie Jiří Honzírek
musik Matěj Kotouček
technik Jan Neugebauer
produktion Kristýna Břečková

INHALT
Eine alte Frau, eine Überlebende am Ende ihres Lebens erzählt von und aus ihrem Leben. Sie hat die Wegmarken der tschechischen, deutschen, europäischen Geschichte aus nächster Nähe erlebt. Sie streitet, sie ringt bis ihr die Sprache zu entgleiten droht. Ein Monolog, der sich finden will, aber immer wieder in Mehrstimmigkeit, in mehrere Ichs zerfasert. Stimmen einer Frau, die sich selbst befragen, streiten, widersprechen, sich einig und uneinig sind. Wer spricht hier eigentlich noch? Ist es noch die alte Frau oder sind es schon längst Stimmen anderer – Meinungen, Ängste, mediale und private. Ein „europäischer“ Sprachstrom, der sich verselbstständigt hat?

Hals zu kurz ist ein Stück über die Anpassungsfähigkeit des Menschen und die Suche nach sich selbst und seiner Zugehörigkeit. Eine Gegenüberstellung eines individuellen Schicksals mit dem einer Gesellschaft und einer Region, die einst Osteuropa zugehörig war und doch in der Mitte Europas liegt. Die Protagonistin, die sich auf ihre eigenes Ende vorbereitet, die sich fragt, wer sie eigentlich war und ist und was sie hinterlassen wird, dient als Folie um Fragen zu stellen nach Staat und Nation, nach europäischen Verhältnissen, insbesondere zwischen Ost und West.