Otec: Feste v novém.


“Takže hromada nepřátelských mrtvol, povalujících se venku, mi odteď přestává vadit.”

Jiří Honzírek připravuje novou inscenaci v kuchyni Divadla Feste, tedy na Stadecu v sále, za barem a na střeše. Text není autorský (inscenaci tvoří kousky próz Elfriede Jelinekové a Franze Kafky), na pódiu neuvidíte známé tváře Feste – role v Otci zkouší Marie Vančurová, Mirek Černý a Simona Zmrzlá. Novou inscenaci i herce Vám chceme představit v následujícím rozhovoru.

Otec: Jinak.

“Na Otci jsme oproti předchozím inscenacím změnili skoro vše, co bylo možné. “ říká Jirka. ”Text není náš. Nespolupracujeme s výtvarníkem, takže jdeme fakt až na kost té divadelní zkušenosti. Po hercích nechci, aby přistupovali ke hře jako profíci, ale aby se ztišili, koncentrovali a text si zpřítomnili vnitřně, jako lidi. Na rozdíl od toho, co dělá Divadlo Feste často a rádo, je Otec věc emocí, asociací, vnitřního světa člověka. Nejdeme ven s rozumem a argumenty.”

Jaká byla Vaše motivace pro práci s Feste?

Simona Zmrzlá: Mě oslovil Honzírek Jiří, šla jsem do toho, protože jsem to chtěla vyzkoušet.

Marie Vančurová: Mě lákalo vyzkoušet něco jiného, po dlouhé době.

Mirek Černý: U mě to bylo ze dvou důvodů – jeden bylo představení Pásla koně na balkoně – to se mi moc líbilo, druhá věc byla ta, že jsem s Jirkou mluvil ještě předtím, v podstatě jsem se mu dával všanc, dal jsem mu vědět, že o spolupráci mám zájem.

Jaké je zkoušení v alternativním divadle, narozdíl od kamenných divadel, kde hlavně leží Vaše zkušenosti?

Marie Vančurová: Je to větší sranda! Je to takový jiný – je to svobodnější, když Vás ten člověk osloví, vybere si Vás, není to o tom, že si Vás vybral z nějakého stálého souboru – většinou tak vzniká skvělá parta lidí a je to prostě příjemný zkoušení.

Simona Zmrzlá: já moc zkušeností nemám, protože jsem ještě na škole, ale v těch alternativních divadlech jsem už párkrát hrála, jde o to, že režisér vybírá lidi, kteří k sobě nějakým způsobem sedí.

Jaký je J.H. režisér? Je to řezbář? Je to hrnčíř? Nebo architekt?

Mirek Černý: Já myslím, že se v průběhu toho představení vyvíjí s náma. Snaží se nás oprostit od toho standardního divadelního balastu, abychom vycházeli sami ze sebe.

Marie Vančurová: Tahle spolupráce je specifická i kvůli tomu textu. Mě se líbí, že text v průběhu zkoušení tu a tam měníme – přitom to ale není to, co už jsem taky několikrát zažila, že si režisér hrozně hraje na to, jak dává hercům svobodu, a pak to skončí na tom “a teď ukažte co umíte, je to na Vás” a ten režisér na tom pomalu ani nehnul prstem. Jirka nám nechává relativní svobodu, ale není to tak, že by to na nás hodil.

Kam byste zařadili toto představen v kontextu tvorby Divadla Feste?

Mirek Černý: Poetikou to bude zase něco nového, taková exkurze do vztahů otec-syn-dcera, tak to bude takový komornější.

Simona Zmrzlá: Je to jiné i v tom, že texty Divadla Feste jsou většinou autorské, tenhle je poskládaný z textů Elfriede Jelinekové a Franze Kafky.

Jaký je vůbec Váš náhled na Jelinekovou a Kafku?

Simona Zmrzlá: Určitě to byli zvláštní lidé s nevšedními rodinnými a životními osudy, jsou to jejich osobní výpovědi, tím mi to přijde zajímavé.

Marie Vančurová: Já jsem E. Jelinekovou neměla nikdy moc načtenou, měla jsem o ní svoje představy – že je taková drsná. Tenhle text je ale jemnej, citlivej, to mě mile překvapilo. Kafku mám naopak hodně ráda, ale to, co píše v rámci textů pro Otce naznačuje, že byl opravdu trochu blázen. Nechci prozrazovat příliš dopředu.

Mirek Černý: Myslím že blázen je ve Tvých očích, nebo možná ještě v nějakých jiných, jinou definicí blázna ale může být to, že to byl příliš citlivý a senzitivní člověk.

Co mimo divadlo Vás ve světě umění zajímá, fascinuje?

Simona Zmrzlá: Já si všechno automaticky spojuju s divadlem. Asi bych nedokázala žít bez hudby, ani jako konzument ani jako tvůrce, ale jak hudba, tak tanec mě vždycky nějakou uličkou zavedou zpátky k divadlu.

Marie Vančurová: Já ráda čtu…chodím na procházky…(smích). Ne, v poslední době mě zaujaly deníky Jana Zábrany, ale vypadl mi název… to je hloupý, když řeknete, že se Vám něco líbilo, ale pak si ani nevzpomenete na název, že?

Mirek Černý: Tim Robbins – Vila Incognita. Američan, který se pouští do Ameriky. Z těch nových autorů je myslím docela špička, alespoň pro mě.


komentovat 0

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>