Domov Ještě jeden návrat k Návratům

Ještě jeden návrat k Návratům

Černý humor, absurdní situace, neustále se navracející syn, čím dál tím lhostejnějšší rodiče. To byly hlavní znaky druhého scénického čtení festivalu SPECIFIC 2015. Návraty Frederika Brattberga v režii Tomáše Sýkory se sice stejně jako první čtení festivalu odehrálo v jedné z hal bývalé textilky Mosilana, nicméně Sýkora si pro Návraty vybral stísněný prostor vestavěné místnosti s dveřmi a okny, evokující rodinný dům. Režisér navíc využil možnosti nedivadelního prostoru k přesunu hlediště v průběhu hry – během první části seděli diváci v řadách za sebou, na poslední návrat Gustava k rodičům však byli usazeni v kruhu kolem stolu spolu s rodiči, synovi lhostejně upírající možnost se najíst. Děj pak vygradoval jejich pokusem se syna zbavit; v tomto momentě, kdy rodiče při škrcení plánují, jak využít uvolněný dětský pokoj, se nejvíce projevil černý humor hry. Realistické herectví, udržené po celé trvání inscenace, však výrazně napomohlo k lepšímu vyznění absurdně komických částí textu.

Bývalá industriální hala, působící syrově a chladně, jen podpořila text, ve kterém se rodiče prostřednictvím monologů směřovaných do publika ohrazují vůči obviňování z odcizení a nedostatku emocí k synovi. Mosilana se ukázala jako vhodně zvolený prostor.

Recenzi scénického čtení dramatu Návraty z 10. 5. 2015 napsal Jiří Šilberský. Publikováno v INNSIKT #3, 14. 5. 2015.