Program

PODZIMNÍ BLOK

ŠESTÉ ČTENÍ

5.12.
Siarhiej Kavalou: Návrat umĕlce v hladovĕní

kavárna Dvorek pod Petrovem, 19:00

překlad: Veranika Bialkovich
režie: Jiří Honzírek
hraje: Ochotnický spolek Divadla Feste (který má za sebou již dvě představení: Plachý Honzírek a Konečné řešení kulturní otázky v Brně)

Hra je věnována Tadeuszovi Ruzevičovi a všem umělcům v hladovění tohoto světa.

Hra, jejíž podtitul zní „hra fantasmagorie ve dvou dějstvích“, je založena na povídce Umĕlec v hladovĕní Franze Kafky, přičemž je zároveň vědomě vedeným dialogem s dramatickým textem Tadeusze Ruzeviče Odchod umĕlce v hladovĕní. Dĕj dramatu se odehrává v provinčním mĕstečku, v němž se má otevírat nová ZOO. Během organizačních příprav se v ZOO objeví v jedné z klecí neznámý muž, v němž ředitelka ZOO rozpozná dávného umělce, který před lety spolupracoval s jejími rodiči. Umělcův návrat vyvolá několik reakcí – starosta městečka v něm vidí nebezpečí pro zachování stability obce; místní novinářka se vedle toho snaží umělcova návratu využít pro své profesní zájmy. Konec hry přináší změnu v obsazení klece – umělec přenechává místo učitelovi. Místo umělce v hladovění tak nikdy ve společnosti nezůstane prázdné.

PÁTÉ ČTENÍ

20.11.
Uladzimir Saulič: Pes se zlatým zubem

Poliklinika Zahradníkova, vstup sošným vchodem A, 18:30

Režie: Martin Macháček
Hrají: PuMoWo a Divadlo na cucky
Překlad: Michal Vašíček

Fraškovitá dějová eskapáda začíná ve chvíli, kdy si despotická manželka Kozlikavová od manžela vyžádá jako dar šlechetného psa. Kozlikavův podřízený jí tak na majorův příkaz nějakého obstará. Zjistí se však, že psovi chybí jeden zub, a tak se Kozlikav rozhodne, že mu nechají zasadit nový – zlatý. Manželka zároveň naléhá, že pro takového psa není v jejich domě dostatečné místo a že je třeba jej „ubytovat“ v pokoji Kozlikavovy tchýně a tu dostat do domova důchodců. Domov důchodců však nemůže starou paní přijmout bez potvrzení o ztrátě živitele – tedy bez potvrzení o Kozlikavově smrti. Major si tedy nechává nelegálně vystavit potvrzení na patřičném úřadě a stěhování může začít – vtom však přijde děd Jazep se smutnou zprávou, že se mu pes se zlatým zubem ztratil…

Program zde.

ČTVRTÉ ČTENÍ

23.9.
Pavel Pražko: Kalhotky

režie: Břetislav Rychlík
hrají: Cyril Drozda, Michaela Foitová, Ivana Hloužková, Anežka Kubátová, Marie Ludvíková, Robert Mikluš, Kateřina Šudáková, Tomáš Sýkora, Sára Venclovská, Milada Vyhnálková, Pavel Zatloukal
překlad: Libor Dvořák

Nina, hlavní osoba dramatu, je osamocená mladá žena, jež si stále kupuje nové kalhotky, pere je a nechává sušit – a stále jí je někdo z prádelní šňůry krade. Oznámí to na policii a přes prvotní podezření na sousedy Sergeje a Vasilije se nakonec ukáže, že se Nina v maloměstském ovzduší stala obětí nenávisti místních žen, které jí pohrdají a úmyslně ubližují, jelikož nejsou schopny porozumět jejímu způsobu života. Celý konflikt vyvrcholí otevřeným projevem násilí vůči Nině, která má být upálena jako čarodějnice.  Příběh je rozšířen o druhou dějovou rovinu, v níž se odhalují rodinná tajemství z minulosti, promlčené i stále oživované křivdy a zločiny.

Pražkovy často oceňované texty se vyznačují radikálností jazyka, otevřeností vůči kontroverzním tématům či hyperreálností – a drama Kalhotky svou akcentací omezenosti, povrchnosti a vyprázdněnosti současného člověka do celkového charakteru Pražkovy tvorby plně zapadá.

Program zde.
Běloruské aktuality zde.

————————————————————————————————————

JARNÍ BLOK

ZAHÁJENÍ FESTIVALU

Festival zahájujeme 24. dubna v 18:00 v UNTRU pod kavárnou Falk na ulici Gorkého 12 koncertem známé kapely URBAND a za účasti novinářky Petrušky Šustrové a zástupce rádia Svobodná Evropa Alaxeje Znatkeviče.

Představení programu společně s organizací Amnesty International Brno a petice za propuštění vězně svědomí Alese Bjaljackého.

PRVNÍ ČTENÍ

16.5.
Nikolaj Chalezin: K podstatě lásky
Jídelna Máj na Malinovského náměstí, 19:30

režie: Sára Šimků
hrají: Tereza Lexová, Dalibor Buš, Jana Šimků
překlad: Adam Havlín
autor hudby: Jiří Suchánek
autor instalace: Andrei Shulha

Hra založená na pravdivém příběhu: Ona (Iryna Krasouská) a On (Anatol Krasouski) vyprávějí tragický příběh své lásky a společného života, který končí okamžikem, kdy je Anatol, podnikatel podporující demokratické politiky, unesen „eskádrou smrti“, tedy speciální jednotkou státní bezpečnosti Běloruska.

Drama mělo premiéru v r. 2008 v Běloruském svobodném divadle a od té doby se hrálo s úspěchem asi v 15 zemích světa, ve Švédsku bylo nahráno jako rozhlasová hra. Autor, jako aktivní bojovník za lidská práva, musel po posledních volbách uprchnout z Běloruska, žije v Londýně a působí jako umělecký ředitel Svobodného divadla. To podporuje řada světových divadelních osobností – mezi nimi i Sir Tom Stoppard, který udělil festivalu by.BY svou záštitu.

Program zde.
Běloruské aktuality zde.

DRUHÉ ČTENÍ

22.5.
Ihar Sidaruk: Hlava
Sklad VII, Malá Amerika, vchod z ul. Nádražní u Nových Sadů, 19:30

režie: Pavel Gejguš
asistentka režie: Marika Smreková
překlad: Miroslav Tomek
hrají:
Hlava: Cyril Drozda
Hledač: Michal Bumbálek
Blbec: Luboš Stárek
Sirota: Marie Vančurová
Uprchlice: Libuše Vankůšik

Drama Hlava je považováno za jedno z nejlepších běloruských absurdních dramat. Hlavní „osobou“ a hybatelem děje je papírová, později gumová a kovová hlava, jež generuje a cíleně ovlivňuje činnosti všech ostatních (uprchlice, hledač, etc.). Hlava je středobod všehomíra. Hlava je věčná.

Sidaruk zde prostřednictvím specifických jazykových prostředků, stejně jako humoru, vytváří představu antiutopie, která zrcadlí obraz dnešní společnosti.

Program zde.
Běloruské aktuality zde.

TŘETÍ ČTENÍ

18.6.
Ales Astašonak: V noci, když je světlo
kryt v Králově poli, Křižíkova 15, 19:15

režie: Jiří Honzírek
překlad: Sjarhej Smatryčenka

Série krátkých, experimentálních textů, které částečně jsou a částečně nejsou pevně strukturovány jako dialogy osob – přičemž však v sobě i tyto „nedialogické“ texty dialogičnost, a tím i divadelnost, ukrývají. Autor vědomě navazuje na tradici absurdního dramatu (Beckett, Ionesco) a v textu lze najít odkazy a citace z (nejen) literatury západního světa (Shakespeare, Platon, Faulkner, Beatles).

Série má šest nepropojených, na sebe nenavazujících, částí: Divadelní zkouška, V noci když je světlo, Dva, Oběť, Maličká antiutopie, Soucit, Podstata.

Beata Siwek napsala, že Astašonak „vnáší do běloruského divadla jinou zkušenost, jiný způsob vnímání a zažívání reality… Ve srovnání s celým současným běloruským divadlem je tvorba Alesa Astašonaka jevem na jedné straně nezvykle originálním, a na druhé straně zajistě kontroverzním. [...] Astašonak výborně znal kompletní dílo současných evropských dramatiků, hlavně francouzských. [...] Experimentoval hlavně s formou; [...] svou skladbou se jeho krátké útvary podobají monodramatům a stylisticky poetické próze. Jeho texty jsou vždy založené na jakémsi tajemství, metafoře, symbolu, na poetičnosti a lyričnosti jazyka“.